MUŽSKÁ NEPLODNOST

Jenom podrobné vyšetření obou partnerů může přispět k odhalení příčiny neplodnosti a následně k úspěšné léčbě. Ne všechny případy jsou jednoduché, najdou se i takové, které vyžadují složitější a podrobnější vyšetření.

Diagnostické metody při vyšetření muže:

Vyšetření spermiogramu – zjišťuje se koncentrace spermií, motilita (pohyblivost), morfologie (tvar spermií), dále se posuzuje objem ejakulátu, jeho pH, viskozita (vazkost), shlukování spermií a přítomnost dalších buněk (kulaté buňky). Narušení kteréhokoliv z výše uvedených parametrů spermiogramu může negativně ovlivnit plodnost muže.

Funkční testy spermií – spermie jsou posuzovány i po stránce jejich správné funkce – např. test přítomnosti autoprotilátek proti spermiím nebo test fragmentace DNA spermií.

Hormonální vyšetření

Mikrobiologické vyšetření ejakulátu – odhalí případnou infekci, která by mohla mít vliv na kvalitu spermií.

Genetické vyšetření – odhalí genetický problém a určí pravděpodobnost jeho přenosu na potomka.

Imunologické vyšetření – provádí se z krve partnerů, z ejakulátu či z cervikálního hlenu partnerky. Zjišťuje přítomnost protilátek proti spermiím, které mohou být produkovány imunitním systémem muže i ženy a mohou být příčinou neplodnosti páru.

Léčba muže

V případě zhoršených hodnot spermiogramu někdy postačí úprava životního stylu (omezit kouření, pití alkoholu, předcházet zvýšení teploty varlat, zařadit do stravy vitamíny E a C). Je třeba si přitom uvědomit, že výsledný efekt na kvalitu spermií se projeví až za tři měsíce (přibližná doba zrání spermií).

Podaří-li se diagnostikovat příčinu neplodnosti, může dojít k zahájení hormonální, antibiotické nebo chirurgické léčby.

Pokud u muže dochází k retrográdní ejakulaci (ejakulaci do močového měchýře), a nezdařilo se ji napravit užíváním léků, lze získat potřebné spermie z moči.

Trpí-li muž azoospermií (spermie nejsou v ejakulátu přítomny), lze získat spermie chirurgickým odběrem.

Je-li narušen transport spermií mezi nadvarletem a močovou trubicí, využívá se technika MESA (micro epididymal sperm aspiration) – odstátí spermií z nadvarlete.

Je-li narušen transport do nadvarlete, volí se technika TESE (testicular sperm extraction) – odebrání malého kousku zárodečného epitelu z varlete (který je dále zpracován v laboratoři a pokud se podaří získat živé spermie, použijí se pro oplodnění vajíčka partnerky metodou ICSI).

Asistovaná reprodukce

Pokud ani předchozí léčba muže nevede k přirozenému otěhotnění, lze využít metody asistované reprodukce:

intrauterinní inseminace (IUI, AIUI) – využívá se zejména v případech, kdy byla u muže zjištěna normospermie, nebo pokud nejsou spermie schopny samostatného průniku děložním hrdlem; využívají se jak spermie partnera (IUI), tak spermie dárce (AIUI)

oplodnění klasickou metodou (tzv. oplodnění ve zkumavce – spemie jsou přidány k vajíčkům a k oplodnění dojde samovolně) – je doproučováno, pokud jsou hodnoty spermiogramu i postkoitálního testu normální a přesto se páru nedaří otěhotnět.

ICSI (intra-cytoplazmatická injekce spermie do vajíčka) – je doporučena v případě, pokud byl muži zjištěn snížený počet spermií, snížená pohyblivost či špatná morfologie spermií. Embryolog vybere vhodnou spermii a vpraví ji pomocí jehly na mikromanipulátoru přímo do vajíčka.

PICSI – alternativa metody ICSI, doporučuje se v případě, kdy bylo v ejakulátu obsaženo mnoho spermií s poškozenou DNA nebo pokud již dříve selhalo oplodnění metodu ICSI, či pokud v anamnéze páru hrají roli opakované potraty. Při této metodě embryolog spermie selektuje nejen dle vizuálního posouzení, ale zejména podle funkční kvality – spermie se navážou na speciální misku a tato spermie jsou pak použity pro ICSI.

IMSI (Intracytoplasmic morphologically selected sperm injection) – při této metodě se užívá velké mikroskopické zvětšení (> 6000×), které slouží k důkladnému morfologickému výběru spermie pro injekci do vajíčka (spermie musí být pohyblivá s pěknou morfologií jádra a bez vakuol v hlavičce).