dlouhé čekání

Dobrý den,četla jsem příběh manželů Špánkovích a rozhodla jsem se že zareaguji.Jsem již 14 let vdaná a od prvého dne se marně snažím otěhotnět.Mám za sebou jeden spontání potrat na začátku pátého měsíce,potom další který byl hned v počátku těhotenství.Následovali dvě mimoděložní těhotenství,kdy jsem přišla o oba vejcovody což znamená že přirozené těhotenství je pro mě nedostupné.Nebudu popisovat jakou jsem měla smůlu za ta léta na lékaře,kdy mě málem nechali zemřít na infekci a nebo nebyli schopni v dnešní době pod ultrazvukem poznat mimoděložní těhotenství.Již léta se léčím na jedné soukromé klinice v Praze,mám za sebou nespočet pokusů o umělé otěhotnění-neuspěšných.Stálo to spoustu sil,a bohužel i peněz a až tento rok,právě v těchto dnech nám bylo navrženo genetické a imunologické vyšetření.Je zvláštní že nechají ženu dojít až na pokraj duševních sil a pak navrhnou řešení,které ve finále možná ani řešením není.Momentálně s manželem stále čekáme co s námi bude dál a člověku běží hlavou otázka:proč zrovna já? Pokud máte někdo radu ráda Vás vyslechnu,ale obávám se že pro nás řešení není.Děkuji Gabriela

Dobrý den,
náhodou jsem narazila na tyto stránky a nedá mi to nereagovat.
O těhotenství jsem se snažila 14 let,7 pokusů IVF,stálo mě cca 200tisíc,jedno manželství,jeden pětiletý vztah,prošla jsem si v 30 letech trombozou.
Nyní jsem těhotná v 18 týdnu,čekám dvojčátka a doufám, že všechno dobře dopadne.
Chtěla bych říci jedno.Nikdo není všemocný a nic není všelék.Pravda je,že o některá vyšetření jsem si musela říci sama(imunologie,genetika) a také jsem se sama o nich musela dovědět.Také mi přijde, že neplodnost je dnes velmi výnosná,tedy pro někoho.Berme to ale tak,že všechno něco stojí a vše má svou cenu.A ruku na srdce, jsme vděční za každou malou šanci.Myslím, že nejdůležitější je nevzdávat se,pořád se pídit ale neupínat se jen na to jedno.Já sama jsem ušla velmi dlouhou a velmi těžkou cestu ale stálo to za to.Když už jsem dala přednost kariéře a plnění si jiného snu, tak se to konečně povedlo.Řekla jsem si, že to bude můj poslední pokus a pokud to nevyjde(vůbec jsem tomu nevěřila a nečekala jsem to)smířím se s tím, že ne každá má být matkou.Tedy alespoň tou vlastní.Prošla jsem celkem tři centra asistované reprodukce od Caru,Genetu po Pronatal.První a nejotřesnější zážitky jsem získala v Caru.Je pravda,že vše se vyvíjí a zdokonaluje.Ale na Pronatal a Mudr Vobořila nedám dopustit.Myslím, že nebýt jeho, nikdy by se nám to nepovedlo.Je to nejen skvělý doktor ale především člověk a to k tomu určitě neodmyslitelně patří.
Chci Vás všechny co se snažíte povzbudit.Vím, že je to strašně těžké ale je třeba to nevzdávat,myslet pozitivně a neupínat se na to příliš.

Přeji všem hodně štěstí,zdraví a sil při boji s neplodností.
Lucie H.

ženy-přestaňte dělat zoufalé pokusy a dávat peníze do dobře prosperujícího bysnysu s neplodností. Já jsem absolvovala několik IUI a 1x IVF a po 3 letech  nepříjemných vyšetření a vydávání zbytečných peněž na hormony a "nadstandardní" procedury jsem vyhledala psycholožku. Finance, které jí platím za psychoterapii jsou mnohem smysluplněji utracené, já se cítím mnohem lépe. Děti bych chtěla, ale ne za každou cenu, moje zdraví- nejen fyzické- je přednější.
Jsem lékařka, takže mám jakýsi náhled do medicíny, byť se nejdná o můj obor.
Takže hodně zdaru všem, kdo se vzepřou společenskému tlaku mít roztomilé děťátko a užijí si klidný bezdětný život s partnerem.

Dobrý den, Už dva roky se s přítelem snažíme o miminko, byli jsme oba na vyšetření všechno je v pořádku ale miminko furt nepřichází prosím poraďte mi co pro to mám udělat:(Moc bysme ho chtěli!

Chtěla bych také přispět troškou poznatků o své neplodnosti.Vdávala jsem se ve 23letech a celých 7 let jsme marně čekali /i s pomocí lékařů a léčitelů/ na příchod potomka, marně!Věděli jsme,že manžel má málo pohyblivých spermií, takže klasickou cestou to nepůjde.Já jsem prodělala všechna možná vyšetření, profuky vejcovodů, ultrazvuky, odběry atd.Náhodou jsem se dozvěděla o gyn.centru v Hloubětíně a po následném vyšetření nás obou následoval přenos IVF-ICSI na první pokus s pozitivním výsledkem, takže jsem ve 30letech porodila dvojčátka-kluky.Jelikož jsme letos o prázdninách o jednoho z dvojčat přišli,chystám se na další pokus IVF.Bylo mi sice už 42 let,ale i přesto toužíme s manželem moc po dalším děťátku.Doufám,že nám to vyjde!Takže radím všem potencionálním maminkám,buďte klidné a trpělivé a ono to vyjde!! Jarka

Blanko a ostatní :-) Co se týká alternativních způsobů početí, tak můžu doporučit MUDr. Miladu Barešovou v Praze- je to už hodně stará paní doktorka která dělá přes 50let akupunkturu a je opravdu špička! Dokonce i vede českou akup.společnost a dělá kurzy pro lékaře. Pracovala jsem s ní krátce v jednom středisku a nevím, kde teď pracuje, ale určitě to najdeš na internetu. Nám se to podařilo po IVF ale kdyby se nám to nedařilo, šla bych rozhodně za ní! Přeju hodně štěstí!

Ahoj,
také se s manželem snažíme už dva roky o miminko. Otěhotněla jsem hned po svatbě, ale od té doby jsem už třikrát potratila v 6-tém týdnu. Jako příčina byla zjištěna zvýšená buněčná imunita a byla mi doporučena léčba Prednisonem. Leží přede mnou na stole a rozmýšlím se, jestli poslechnout a užívat ho.
Mám totiž vedle problémů s potraty také dlouhodobé zažívací problémy. Už tři roky trpím zapáchajícími průjmy, nadýmáním a bolestmi břicha, také chudokrevností. Byla jsem opakovaně vyšetřena na gastroenterologii a příčina se nenašla. Myslím si, že dokud se mi nesrovná zažívání, těhotenství nedopadne dobře.
Můžete mi prosím poradit, co bych měla dělat (speciální dieta) nebo na koho se obrátit (jaká vyšetření), aby se moje bříško spravilo?
Děkji.
Milena